Slovníček pojmů

BPEJ
Jedna z informací evidovaná k zemědělským parcelám. Jde o pětimístný číselný kód, který vyjadřuje kvalitu zemědělské půdy. Nestanovuje ji katastrální úřad a může jí změnit pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu

Budova
Jeden z typů stavby, který je přímým předmětem katastru nemovitostí. Z hlediska katastru nemovitostí existují vlastně jen tyto základní druhy budov – budovy s číslem popisným, budova s číslem evidenčním, budovy bez čísla popisného nebo evidenčního a rozestavěná budova. U budov se dále eviduje způsob využití. Více ve vyhl. 26/2007 Sb.

Bytová jednotka
Velice zjednodušeně vymezená část bytového domu, která může mít svého vlastníka. Bytová jednotka i nebytová jednotka může vzniknout několika způsoby:

  • prohlášením vlastníka budovy
  • vypořádáním podílového vlastnictví k budově s byty
  • smlouvou o výstavbě

Druh pozemku
Každá parcela musí mít stanoven tzv. druh pozemku. Těmi jsou – zastavěná plocha, orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní pozemek, ostatní plocha, vodní plocha. Je to jedna ze základních informací o parcele. Některé druhy pozemku mají další využití. Více ve vyhl. 26/2007 Sb.

Geometrický plán
Geometrický plán je normalizovaný výkres s tabulkou, kde se vyznačují návrhy změn, které by se měly provést v katastru nemovitostí. Pro vyhotovení geometrického plánu existují velice přísná a jednotná pravidla. Geometrický plán vlastně po technické stránce řeší změnu v operátu katastru nemovitostí.

Geometrický plán je pouze návrh (!) na provedení změn v operátu katastru nemovitostí. Aby byly změny provedeny, musí být navrženy vlastníkem nemovitosti.

JTSK
Zkratka pro Jednotnou trigonometrickou síť katastrální. Je to geodetický systém pravoúhlých rovinných souřadnic Y a X (Souřadný systém) platný v ČR. Byl vytvořen po roce 1918 pro území tehdejší ČSR. Každý geodet rozumí tomuto termínu.

Katastr nemovitostí
je obecně systém, kterým jsou evidovány nemovitosti a právní vztahy k nim. Je to komplexní a velice složitý systém, který vedou a udržují katastrální úřady a jejich organizační složky katastrální pracoviště.

Nemovitost
je vše, s čím nemůže být pohnuto – z různých takových věcí jsou to především stavby, pozemky a parcely, které jsou předmětem katastru nemovitostí

Oprávněný z věcného břemene
Oprávněný z věcného břemene je obvykle vlastník parcely, (je tím zaručeno, že toto právo přejde na dalšího vlastníka), který může konat něco, co omezuje nějakého jiného vlastníka – chodit a jezdit po jeho parcele (nebo její části), čerpat vodu ze studny, mít na hranici štítovou zeď atd. A ten vlastník (Povinný) to musí strpět – musí to umožnit.

Parcela
je obraz pozemku v katastrální mapě. Parcela má vždy své vlastní parcelní číslo, druh pozemku, plochu (katastr a geodeti mluví o výměře), většinou (ale ne vždy) má i vlastníka a tzv. BPEJ (bonitované, půdně ekologické jednotky)

Parcelní číslo
Každá parcela v katastrální mapě musí mít své parcelní číslo (např. 333). Parcely jsou číslované buď v jedné nebo dvou číselných řadách. Pokud jsou to dvě číselné řady, jsou zastavěné pozemky (stavební parcely) číslovány ve zvláštní číselné řadě.

Pokud se parcela rozdělí na více menších parcel, obvykle se části označí původním číslem a podlomením – 333/1; 333/2; 333/3 atd.

Povinný z věcného břemene
Povinný z věcného břemene je vlastník parcely, (je tím zaručeno, že toto omezení přejde na dalšího vlastníka), který musí strpět něco konkrétního, co omezuje výkon jeho vlastnického práva. Prakticky – pokud mám na pozemku věcné břemeno práva a jízdy, musí být oprávněný, kdykoliv schopen po tomto pozemku přejet, nebo přejít dle podmínek věcného břemene, tzn., že to nelze zahradit, nelze tam ani vysadit stromy, nebo složit materiál.

Pozemek
je ohraničená část povrchu země – například oplocená zahrada. Nemusí být totožný s parcelou.

Prohlášení vlastníka
Prohlášení vlastníka je jedním z právních aktů, kterým mohou vzniknout bytové, nebo nebytové jednotky. Další způsoby jsou :

  • Vypořádáním podílového vlastnictví k budově s byty
  • Smlouvou o výstavbě
  • Pokud se výše uvedené listiny tzv. vloží, do katastru nemovitostí vzniknou bytové a nebytové jednotky.

Smlouva
(z hlediska katastru nemovitostí) obecně písemná dohoda dvou subjektů (fyzických osob, státu, nebo firem) o převodu nemovitosti, nebo jejich částí. Smlouva je kupní, směnná, darovací, nebo smlouva o zřízení věcného břemene. Ze smlouvy musí být jednoznačně patrné zejména:

  • Kdo, co, komu a jakým způsobem převádí.
  • Kdo je prodávající (darující, směňující), jméno, adresa, rodné číslo, atd.
  • Komu – kdo je kupující (obdarovávaný, směňující)
  • Co se převádí (kupuje, daruje, směňuje) – jaké nemovitosti to jsou včetně jejich přesné identifikace
  • Jak se to převádí (kupuje, daruje, směňuje)

Souhlas s dělením pozemku


Souhlas s dělením pozemku vydává stavební úřad a je to druh územního souhlasu. Pozor, je možné, že se souhlas nevydá!

Souřadný systém
Obecně definovaný systém pravoúhlých rovinných souřadnic Y a X. Může být místní (není univerzální) nebo univerzální – obecně platný – JTSK.

Stavba
Z hlediska katastru nemovitostí jsou stavbami pouze budovy a vodní díla. Více ve vyhl. 26/2007 Sb.

UOZI
Zkratka pro úředně oprávněného zeměměřického inženýra, který má zvláštní kvalifikaci pro práce v katastru nemovitostí nebo v jiném oboru geodetické působnosti (Bodová pole , investiční výstavba).

Věcné břemeno
Věcné břemeno je způsob omezení výkonu vlastnického práva. Vlastník nějaké parcely, nebo budovy, je povinen něco strpět, nebo naopak je oprávněn něco činit.

Nejlépe se to vysvětluje na příkladu: Vlastník parcely 1 nemá jiný přístup na svůj pozemek, než přes parcelu 2, kterou vlastní někdo jiný a oba vlastníci se dohodli na zřízení věcného břemene práva chůze a jízdy. Vlastník parcely 1 je oprávněný vykonávat přístup na svůj pozemek tím, že chodí, nebo jezdí přes parcelu 2. Vlastník parcely 2 je naopak povinný toto konání strpět.

Vklad
Vklad je název celého aktu, kdy se provádí změna vlastnického práva v operátu katastru nemovitostí. Prakticky – vlastník navrhne, aby k jeho parcele byl zapsán jiný vlastník, než je on sám a doloží tento návrh patřičnou smlouvou.

Neboli:

  • vlastník podá návrh na vklad (navrhuje, aby se změnil operát)
  • katastrální úřad návrh posoudí a rozhodne o povolení (nepovolení) vkladu
  • katastrální úřad provede (neprovede) změny v operátu

Ke vkladu se přikládají např. :

  • 2x podepsaný návrh na vklad
  • smlouvy v počtu účastníků + 2 (účastníky jsou všichni prodávající a všichni kupující, což jsou například oba manželé, nebo všichni majitelé podílů)
  • souhlas s dělením pozemku, pokud je třeba
  • kolek 1 000,- Kč.

Výměra
Každá parcela musí mít stanovenu výměru (plochu). Je to plocha svislého průmětu pozemku a vzhledem ke kvalitě katastrálních map to nemusí znamenat, že je to přesné číslo. Je třeba si uvědomit, že parcela 50x50m má sice 2500m2, ale parcela 50,01mx 50,01m má už 2501m2. A určit jeden centimetr uprostřed lánu na 1cm prostě není možné. Zkrátka výměra má vždy nějakou chybu, větší, nebo menší, virtuální, nebo skutečnou, ale vždy tam je.

Záznam
Záznam je podobný akt jako vklad, ale nedochází k převodu nemovitosti. Záznamem se do operátu katastru nemovitostí zaznamenávají budovy. Prakticky – vlastník navrhne, aby v katastru vznikla nová budova a doloží to patřičnými listinami (kolaudačním rozhodnutím) a geometrickým plánem.